Zdravé opalování – poškození kůže sluncem

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Jak to ale udělat, aby lékař nemusel právě tam, kam slunce chodí až moc?

Jak jsme si řekli v minulém článku o opalování, v létě musíme kůži chránit především před spálením. Když je kůže spálená, velmi bolí, pálí a člověk se mnohdy ani nevyspí. Po pár dnech se kůže zhojí, ale často se může sloupat a tím nás připraví o kýžené zhnědnutí.

Spálení není ale jen akutní problém. Daleko horší jsou jeho dlouhodobé následky, jelikož kůže si všechna spálení moc dobře pamatuje. Ztráta elasticity pleti a zvýšená tvorba vrásek může být pro některé z nás učiněná noční můra, ale slunce na naší kůži dokáže napáchat daleko větší a závažnější škody. Co nám může slunce způsobit kromě spálení?

Zhoubné nádory

Největším strašákem mezi komplikacemi v důsledku nadměrného slunění je rakovina kůže, z jejíchž forem je nejobávanější melanom. Je to nádor vzniklý přeměnou buněk tvořících pigment. Bývá agresivní a snadno metastazuje (rozšiřuje se do jiných částí těla).

Za vznik melanomu může především UV-B záření, přičemž největším rizikem je opakované spálení kůže, zejména v období dětství a dospívání. Svůj vliv má také výskyt melanomu v rodině, světlost kůže či vyšší počet znamének na těle.

Kůži je potřeba aspoň jednou ročně pořádně před zrcadlem zkontrolovat a podezřelá znaménka nechat vyšetřit kožním lékařem (dermatologem). Dermatolog může znaménko vyříznout a poslat na histologické vyšetření, čímž se odhalí, zdali se znaménko nezvrhlo v nádorové bujení. Může vám to zachránit život. Podezřelá znaménka by se také proto nikdy neměla odstraňovat laserem bez konzultace s dermatologem.

Jak poznat nebezpečná znaménka – pravidlo ABCDE

  A – asymetrie (asymetry) – znaménko je nesouměrné, nemá pravidelný oválný či kulatý tvar
  B – okraje (border) – znaménko nemá ostrý okraj, má neohraničené výběžky;
  C – barva (colour) – znaménko nemá jednotnou barvu (část je tmavší až do černa, nebo dokonce „hraje všemi barvami“)
  D – průměr (diameter) – znaménko je větší než 6 mm
  E – vývoj (evolution) – pigmentová skvrna se mění v čase

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravidlo ABCDE

Bod E je ze všech nejdůležitější, protože u některých typů melanomu se příznaky A, B, C a D vyskytovat nemusí. Hlídáme tak jakékoli změny, především změnu velikosti a barvy, ale také zda znaménko svědí nebo krvácí.

Bazaliom neboli bazocelulární karcinom

Existují i další typy rakoviny kůže, na které si také musíme dát pozor. Nevznikají z buněk tvořících pigment, nejsou to tedy změněná mateřská znaménka. Jde zejména o tzv. bazaliom neboli bazocelulární karcinom. Ten postihuje obvykle starší lidi a zpravidla bývá umístěn na hlavě, obličeji či horní části trupu. Bazaliom má mnoho podob, může připomínat malý lesklý uzlík či bulku, otevřenou ránu, načervenalou skvrnu či růžový výrůstek. Prakticky nikdy nemetastazuje, ale k okolní tkáni se chová velmi destruktivně.

Spinaliom neboli spinocelulární karcinom

Méně častý, ale závažnější než bazaliom, je pak spinaliom neboli spinocelulární karcinom. Ten se také objevuje spíš u starších lidí a může vznikat ve zdravé kůži, ale i třeba v jizvách či vředech. Vypadá jako tuhý, postupně se zvětšující uzel růžové až červené barvy, ale i barvy kůže. Poměrně rychle roste, může vředovatět a také metastazovat.

Také pro vznik těchto nádorů hraje zásadní roli poškození UV paprsky, dbejte proto na důslednou ochranu před sluníčkem pomocí přípravků s ochranným faktorem. A když už se podezřelá změna kůže objeví, je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc, dříve než bude pozdě.

Pigmentové skvrny

Oproti rakovině kůže se problém s pigmentovými skvrnami tváří jako legrace. Přesto ale dokáže potrápit mnoho žen z estetického hlediska. Nejvíc potrápí skvrny na obličeji a na rukou, kde také nejčastěji vznikají.

Hlavní podíl viny na vzniku pigmentových skvrn nese vždy UV záření, ostatní faktory jejich vznik usnadňují. Nejdůležitější je tedy ochrana před sluncem. Přípravky s ochranným faktorem bychom měli začít používat nejpozději od dubna, kdy už slunce začíná mít sílu. Kdo má ale k tvorbě skvrnek sklony, měl by se chránit celý rok. Především nesmíme opomenout hřbety rukou.

Velmi nebezpečné je slunění po kosmetických či estetických procedurách (např. depilace chloupků v obličeji, chemický peeling). Kůže je podrážděná, proti slunci se brání zvýšenou tvorbou kožního barviva melaninu a mohou tak vznikat trvalé pigmentové skvrny. Někdy mohou skvrny vznikat jen přechodně - např. v těhotenství, kdy po porodu často samy mizí.

Skvrny vznikají také při zhoršené funkci jater a blednou po detoxikační kúře. Doporučuje se také zvýšený přísun vitamínů B3 (niacin), C a E, ovoce a listové zeleniny. Nezdravá strava může mít také svůj vliv na tvorbu pigmentových skvrn. Vyhýbejte se proto průmyslově zpracovaným potravinám a jídlům z fast foodu.

Příčiny vzniku pigmentových skvrn

  UV záření, slunění bez použití přípravku s ochranným faktorem
  stáří
  dědičnost
  kolísající hormonální hladiny (těhotenství, menopauza, hormonální antikoncepce)
  špatná funkce jater
  látky zvyšující citlivost kůže na světlo (např. bergamotová silice v parfému, třezalka)

 

 

 

 

 

 

  

 

Prostředky k vybělení kůže

Pokud se nám pigmentové flíčky již vytvořily, nemusíme je pouze zakrývat makeupem. Dnes máme k dispozici velký výběr přípravků pro bělení pigmentových skvrn. Jsou to krémy a séra od různých značek (např. SynCare, Fytofontána, Bioderma, Eucerin, Topicrem, NeoStrata atd.).

Pokud ale ani po dlouhodobém používání bělícího prostředku nedojde ke zlepšení, je vhodné přistoupit k radikálnějšímu řešení problému. Pigmentové skvrny se pak dají odstranit např. laserem, intenzivním pulsním světlem, laserem či chemickým peelingem. Tyto procedury se pro dosažení kýžených výsledků musí obvykle několikrát opakovat.

Po zákroku je nutné se vyhnout slunění a soláriu a kůži pečlivě chránit přípravkem s vysokým ochranným faktorem, aby nedošlo k opětovnému vzniku pigmentové skvrny.

Alergie na sluníčko

Mezi další nepříjemnosti, které nám může intenzivní slunění způsobit, patří sluneční alergie. Často se ale nejedná o alergii na slunce v pravém slova smyslu, ale stav, kdy se jinak zdravá pokožka začne po slunění chovat jako alergická. Projeví se jako svědivé zarudnutí, krupička či kopřivka až mokvající puchýřky na místech, která byla vystavena slunci. Alergie na sluníčko po nějaké době sama odezní.

Podrážděné kůži můžeme pomoci např. Fenistil gelem, Panthenolem a je nutné postižené místo skrývat před sluncem, dokud se pokožka nezklidní. Často vznikne po náhlém intenzivním slunění, kdy pokožka není na takovou sílu slunečních paprsků po zimě připravena. Je tedy lepší nechat pokožku si na slunce postupně zvykat.

Dobrého pomálu

Přísloví, že všeho moc škodí, platí u opalování dvojnásob. Proto se pečlivě chraňme a nenechme si zkazit potěšení ze slunce poškozením kůže.

Zákaznická linka (+420) 778 437 811